Pár postřehů z firmy Kiwi

Dnes dopoledne mě napadlo, že bych mohl opět oživit svůj blog a jelikož jsem se zrovna vrátil z dalšího dopoledne ve firmě kiwi, kde jsem měl tři klienty, napadlo mě, že by nebylo špatné sepsat sem pár postřehů, které jsem od června v téhle firmě jako nevidomý externista nasbíral.

 

Jak to celé začalo.

Jednou v květnu dopoledne jsem se nudil tak jsem si vzal notebook a vyhledal si pár kontaktů na pár personálních oddělení ve firmách v Brně. Napsal jsem jim, že masíruji a zda by měli zájem o mé služby.

Z kiwi se ozvali, dali mi kontakt na paní, co u nich měla na starost wellness aktivity a bylo hotovo.

S paní jsem se potkal a od té doby tam tak dvakrát do měsíce docházím, vždy v pátek, střídám se tam ještě s jedním vidícím masérem.

Jak to funguje a další postřehy

Funguje to velice jednoduše. Když jsem šel do kiwi poprvé, tak jsem jel s mámou o něco dříve abych se naučil trasu od autobusu, která je mimochodem velmi jednoduchá.

Ve finále to stejně vždycky dopadne tak, že mě buď přímo v autobusu někdo vezme sebou protože do kiwi taky jde nebo potkám na půli cesty někoho, kdo mi sám nabídne pomoc a vezme mě sebou. A tady první postřeh, dost často se stane, že osoba, co mě potká nemluví česky. Takže místo otázky, potřebujete pomoci? Se spíše ozve: „Do you need any help?“

 

V kiwi to pak funguje velmi jednoduše. Dostal jsem přístup do systému slack, který se v kiwi používá k interní komunikaci. Vytvořili nám tam kanál pro rezervace masáží a já si vždy jednou týdně třeba v úterý večer napíšu termíny na páteční masáže po půl hodinách a zaměstnanci kiwi, kteří tenhle kanál odebírají se na jednotlivé termíny mohou přihlásit.

Výhodou je, že aplikace slack je celosvětově používána v mnoha firmách  a pamatuje i na nevidomé uživatele iphonu.

 

K masírování samotnému a celkově atmosféře a lidem v kiwi:

– Masáže jsou půlhodinové a probíhají úplně klasicky jak jsem za čtyři roky zvyklý. Někoho bolí krční páteř, někoho bedra, někoho nohy. někdo si chce jen na půl hodiny odpočinout od pracovního kolotoče.

Výhodou je, že v kiwi mají přímo vyhrazenou místnost s lehátkem a veškerými proprietami, takže sebou nemusím tahat prostěradla ani ručníky.

 

Lidé v kiwi jsou z devadesáti procent podobného věku jako já. Velmi často jsou to zvídaví a povídaví lidé, které zajímá spousta věcí. Takže hned druhý člověk co ke mě přišel si všiml, že mi na stole leží Iphone a pak přišel klasický kolovrátek: „Jak používáte telefon?“ „ono to umí mluvit?“ „Zkoušel jste na Iphonu aplikaci kiwi?“ Takže opět nastává taková ta situace, o které jsem už pár lidem vykládal, kromě toho, že u masáží lidem pomohu od bolesti zad a dám jim možnost zrelaxovat se, funguje tu nevtíravou formou i osvěta o tom, jak žijí nevidomí lidé a co vše mohou nebo nemohou dělat.

 

No a co mezi masážemi? V kiwi mají v přízemí firemní kantýnu ale té já moc nevyužívám neb si dídlo vozím sebou. Mají tu i kuchyňku se dvěma mikrovlnkami, automatem na vodu a kávu.

Hodně se mi líbí, že ač je automat na kávu dotykový, vždy se najde někdo, kdo mi s ním pomůže. Jen si musí člověk dát pozor a pokud nepochodí s češtinou přepnout na angličtinu. Tenhle jev je vůbec častý v celé firmě, třeba dnes se mi stalo, že jsem vycházel z masérny a opět se ozvalo známé: „Do you need any help?“ já automaticky něco zahlásil a až u výtahů se ukázalo, že dotyčný pomocník byl Slovák.

 

Hodně se mi i líbí, jak rozmanitý personál člověk v kiwi potká. Dnes ke mě přišly slečny z ukrajiny, argentiny a Slovenska.

 

A na závěr úplně jeden zvláštní případ, na který nikdy nezapomenu a který mne velmi potěšil.

Moje úplně první klientka v kiwi byla paní ze Slovenska. Odskočila si na masáž z personálního oddělení, tudíž měla dosti nabitý pracovní rozvrh.

Ale i tak, když jsme s masáží skončili, našla si sama od sebe chvíli a dvakrát se mnou prošla cestu z masérny ke kuchyňce a zpět přičemž mi ještě mezi tím hlásila, které dveře mýjíme, že tohle je WC a tohle šatna.

 Nakonec mi poslala do zprávy heslo na wifi a mile se se mnou rozloučila.

Tenhle zážitek na závěr celkově vystihuje atmosféru v celém kiwi. Ať už dole na recepci, nebo ve výtazích nebo nahoře v pátém patře hodně často se objeví někdo kdo třeba jen jde kolem a automaticky se zeptá, jestli něco potřebuji, kam jdu a zda tam chci dovézt. Všeobecně jsou lidé milí, pohodoví a otevření.

 

Sečteno a podtrženo

V kiwi mě práce baví. Dvakrát do měsíce mám v pátek změnu. Jsem rád, že mohu lidem pomoci nebo jim dám možnost zrelaxovat se. Hodně často tam potkávám přívětivé a zajímavé lidi.  Líbí se mi jejich přístup k nevidomým obecně.

A jediné, co se mi nelíbí ale to s kiwi souvislost nemá žádnou, jsou šílené zácpy na podvečer, když se vracím autobusem do centra, posledně jsme z Kampusu na nádraží jeli skoro hodinu.